Jul 6, 2025

Qubity: Pochyby o kvantovém čipu Microsoftu, Evropa chce ovládnout kvantové technologie Autor: Microsoft Pravidelný přehled novinek z rozsáhlého a rozvíjejícího se oboru kvantových počítačů, který vydáváme ve spolupráci s blogem Qubits.cz. Kvantové počítače Quantinuum oznámila průlom v realizaci takzvaných non-Clifford bran  – speciálních kvantových operací, které jsou zásadní pro univerzální kvantové výpočty. Pomocí dvou různých metod dokázali tyto operace provádět přímo na logických qubitech s vyšší přesností než u běžných fyzických bran. V praxi to znamená, že se jim poprvé podařilo překonat takzvaný „break-even“ bod – tedy moment, kdy je chráněná (logická) brána spolehlivější než nechráněná. Tento úspěch výrazně přibližuje možnost postavit skutečně odolný kvantový počítač, který bude schopen spolehlivě vykonávat libovolné algoritmy. Quantinuum plánuje tyto techniky využít jako základ pro svou budoucí fault-tolerant platformu, jejímž cílem je plně univerzální kvantový stroj do roku 2029. Po delší době opět něco o Majorana čipu od Microsoftu. Australský výzkumný tým přinesl nový skeptický pohled na aktuální pokrok v přístupu Microsoftu ke kvantovým Majorana qubitům . Zpochybnili totiž klíčové interpretace údajů popsané v Nature a zveřejněné v blogu Microsoftu, které měly potvrdit existenci topologických Majorana režimů. Argumentují, že současná data nejsou dostatečně přesvědčivá, a poukazují na potíže s měřením — dřívější podobné nálezy byly revidovány či staženy. Výzkumníci vyzývají k opatrnosti a tvrdí, že je potřeba jasná a reprodukovatelná evidence, než budeme moci uznávat plně digitální, stabilní Majorana qubity jako infrastrukturu škálovatelného kvantového počítače. Kvantový software a algoritmy Výzkumníci představili FreeQuantum – modulární výpočetní rámec, který kombinuje strojové učení, klasické simulace i kvantovou chemii a je navržen tak, aby mohl využít kvantový hardware pro nejnáročnější části výpočtu vazebných energií . V testu na rutheniovém protinádorovém léku vůči jeho cílovému proteinu ukázal FreeQuantum odlišnou predikci vazebné energie (−11,3 ± 2,9 kJ/mol) než klasické metody (−19,1 kJ/mol), což dokládá potřebu kvantové přesnosti (a v chemii těch 7 kJ/mol je docela hodně). Rámec umožňuje kvantový zásah pouze tam, kde je nejvíce potřeba – v jádrových oblastech molekuly – zatímco zbytek systému běží klasicky. To vytváří reálnou cestu k dosažení kvantové výhody ve výpočtech molekulárních vazeb, bez nutnosti celkového kvantového systému. Nová verze Qiskit SDK v2.1  přináší zásadní vylepšení výkonu a funkčnosti, zaměřená na propojení kvantového výpočtu s high-performance computing (HPC) a usnadnění vývoje v hybridních prostředích. Mezi klíčové novinky patří rozšířená podpora C API, která umožňuje rychlejší sestavování obvodů mimo Python, zlepšené algoritmy pro synthesi obvodů vedoucí k nižší spotřebě zdrojů (méně bran i menší hloubka), a chytřejší transpilace, která umí automaticky detekovat Clifford+T bázi pro konkrétní hardware. Nové nástroje zjednodušují práci s více řízenými branami a box instrukce teď podporuje anotace a řízení časování, což umožňuje přesnější kontrolu nad vykonáváním obvodů. Tyto změny společně posouvají Qiskit směrem k efektivnějšímu využití reálných kvantových procesorů ve výzkumu i průmyslu. Kvantový byznys, investice a politika Evropská komise představila svou novou  Quantum Europe Strategy , jejímž cílem je přeměnit EU v globálního lídra v kvantových technologiích do roku 2030. Strategii tvoří pět vzájemně provázaných pilířů: Výzkum a inovace – propojení excelentních výzkumných center a urychlení přechodu na komerční aplikace. Kvantová infrastruktura – budování družstevních center včetně pilotních laboratoří na výrobu čipů a testovacích platforem. Podpora ekosystému – investice do startupů a zabezpečení dodavatelských řetězců. Prostorové a dual‑use technologie – rozvoj bezpečné komunikace a obranného využití včetně EuroQCI. Kvantové dovednosti – vytvoření evropské akademie, mobility talentů a vzdělávání, přičemž EU plánuje vznik Quantum Skills Academy v roce 2026. Strategie počítá také s konkrétními kroky: pilotní čipy, testovací kvantový internet, síť klastrových kompetenčních center po EU a připravovaný Quantum Act pro rok 2026. Klíčové je propojení soukromého kapitálu – v současnosti směřuje do Evropy jen kolem pěti procent globálních investic do kvantových startupů – s veřejnými zdroji v rámci Horizon Europe a nového Scale-up Europe fondu. Strategie potvrzuje přechod od fragmentovaných národních plánů k jednotné evropské platformě, včetně plánů na hybridní kvantové‑superpočítačové systémy do roku 2025. Díky kombinaci veřejných i soukromých investic, infrastruktury, talentů i legislativního rámce směřuje EU k technologické soběstačnosti, růstu pracovních míst a průmyslové konkurenceschopnosti – s cílem dosáhnout ekonomický dopad až stovek miliard eur a pevné postavení v kvantové soutěži s USA a Čínou. Osobně musím říci, že je velmi dobře napsaná a vznikla během zhruba šesti měsíců. V ČR stále nic nemáme ani po více než roce (národní strategie  zamířila  do mezirezortního připomínkového řízení – poznámka redakce).